Pokud máte ještě menší byt nebo garsonku, zamyslete se nad kuchyňským nábytkem, který kombinuje skříň s postelí. Já jsem původně chtěla klasický rozkládací gauč, ale nakonec jsem objevila bed with storage, co má pod matrací tři velké šuplíky na povlečení a polštáře. Tenhle kousek stojí v koutě, má desku nahoře, kam dávám dekorace a květináč, a přes den vypadá jako obyčejná lavice. Hosté večer vytáhnou šuplíky, vyndají peřiny a mají postel hoto


Když to shrnu do konkrétního tipu: pokud vám do kuchyně padne rozměr 160x200 cm, zvažte pull-out sofa neboli výsuvný gauč. Funguje na principu, že pod sedákem vyjede druhá část, takže vznikne rovná plocha bez nerovností. Já ho mám v kanceláři u okna, ale klidně by šel i do kuchyně, kdybych měla dost světla. Problém je, že kuchyně často mívají omezený prostor u zdi, takže já jsem nakonec dala přednost tomu click-clack křeslu, které nevyžaduje odsazení od


Samozřejmě, minimalist interior design neznamená, že vše musí být z IKEA v bílé barvě. Chtěla jsem do obýváku kousek, který by nebyl jen funkční, ale i příjemný na dotek. Nakonec jsem zvolila pohovku s velvet upholstery. Její sametový povrch krásně ladí s jednoduchými dřevěnými doplňky a dodává místnosti na hloubce, aniž by ji opticky zaplnil. A hlavně se na ní skvěle leží. Když přijde večer, stačí povolit úchyt a během deseti vteřin mám hotové lůžko. Žádné tahání matrací z ložn


Poslední věc, na kterou nesmíte zapomenout, je světlo. Spací kout potřebuje možnost ztlumení. Nainstalovali jsme proto dvě samostatná stmívatelná LED svítidla jedno nad jídelní stůl, druhé nad pohovku. Když máme hosty, svítí jen první, aby vynikla zelená velvet upholstery. Když ukládáme k spánku, zhasneme stůl a necháme jen tlumené světlo u pohovky. Tento trik opticky rozdělí místnost, aniž byste museli stavět příčku. V bytě o 45 metrech je každý podobný fígl zlatý. A věřte, že jedna promyšlená rekonstrukce dokáže změnit způsob, jakým celý váš domov funguje. Už nikdy nebudete žehrat na malý


Když jsme rekonstruovali malý byt v paneláku, narazili jsme na klasický problém. Ložnice měla jen dvanáct metrů a žádný vestavěný šatník. Postel zabrala polovinu plochy a na skříň už nezbylo místo. Řešení přišlo nečekaně. Místo malování jsme jednu stěnu pokryli výraznou tapetou s geometrickým vzorem. Najednou místnost získala iluzi hloubky a přestala působit stísněně. Tapeta v interiérech funguje jako optický trik, který dokáže změnit proporce místnosti levněji než nové zdi. Pokud máte podobný problém s malým prostorem, vsaďte na svislé pruhy nebo motivy s perspekti


Právě ta kombinace otevřeného prostoru a chytrého úložiště dělá minimalist interior design funkčním. Když je každá věc na svém místě, byt působí šatna v ložniciětším dojmem, než ve skutečnosti je. V kuchyni jsem zrušila horní skříňky a nahradila je otevřenými policemi na tři talíře a čtyři hrnky. V obýváku stojí jen konferenční stolek s odkládací přihrádkou. Žádný koberec, žádné závěsy. Jen podlaha z šedého vinylu a světlé stěny. A ta jedna pohovka s velvet upholstery, která je zároveň postelí pro


Největší oříšek ale přišel s noclehy. Kam s návštěvou, když máte jen jednu místnost a gauč, na kterém se nedá spát? Klasická pohovka byla moc měkká, rozkládací postel zabírala půlku obýváku. Tady jsem sáhla po kompromisu, který je pro industrial interior design jako stvořený. Pořídila jsem sofa bed v tmavě šedé velvet upholstery. Hedvábný lesk sametu proti matné omítce vypadá jako naschvál, ale funguje dokonale. Sametová textura zjemňuje industriální drsnost a dodává místnosti eleganci, která by v čistě betonovém prostoru působila tvrdě. Klíčové bylo, že jde o variantu s click-clack mechanism. Žádné tahání matrací, žádné zvedání sedáků. Jedním pohybem ruky se z elegantní sedačky stane lehátko. A protože mechanismus je kovový a odolný, perfektně zapadá do celkového rázu bytu. Už žádné improvizování s dekami na z


Malé byty mají jednu výhodu. Nutí vás přemýšlet. Každý kus nábytku musí sloužit víc než jednomu účelu. Moje pull-out jen pro hosty. Je to moje hlavní místo pro lenošení s knihou. Polštáře, které přes den leží na sedačkách, večer putují do bed with storage pod postel. A click-clack mechanismus u druhého křesla? Ten umožňuje sklopit opěradlo do lehu, když chci sledovat film na notebooku. Všechno je promyšlené, ale nesmí to působit jako učebnice ergonomie. Industriální styl je totiž o surovosti, o viditelných funkcích. Takže klikací mechanismus je schválně vidět, kovové kolejničky u výsuvné pohovky taky. Neschovávám je pod látku. Patří k celku. Stejně jako ty staré cihly na zdi, které jsem umyla a nechala bez omítky. Říká se tomu krása nedokonalosti. A v industriálu je to zák