Nakonec se vždy vraťte k otázce flexibility. V malém bytě, kde jídelna sousedí s ložnicí nebo obývákem, je klíčová schopnost nábytku měnit tvar. Klasický jídelní stůl s nohami v rozích je sice stabilní, ale pokud ho potřebujete posunout ke zdi, abyste uvolnili místo pro rozloženou postel, často se pod něj nevejdou nohy. Mnohem praktičtější je stůl s centrální podnoží nebo na kolečkách. Stejně tak židle by měly být lehké. Třeba ty z ohýbaného dřeva nebo s kovovou konstrukcí se dají snadno přenést do jiné místnosti, když potřebujete vytvořit prostor pro cvičení nebo tanec. Sama jsem situaci, kdy jsme na Silvestra posunuli veškerý nábytek ke stěnám a z jídelny se stala taneční plocha pro deset lidí. To by nešlo s těžkými křesly z masivu. Proto při plánování myslete na to, že místo by mělo být dynamické, ne statické. A pokud si nejste jistí, nakreslete si půdorys v měřítku a vyzkoušejte různé sc